“VELKÝ DŮM JAKO MALÉ MĚSTO”

 

“ŽIVÝ PROSTOR, KTERÝ BY PŘIPOMÍNAL JAK VELKÝ DŮM, TAK I MALÉ MĚSTO, ABY OBSAHOVAL DŮVĚRNOU ZNÁMOST DOMU A SOUČASNĚ RŮZNORODOST MĚSTA.”

​

Populační stárnutí a urbanizace jsou dva globální trendy ve 21. století. V českém kontextu však byla problematice stárnutí věnována minimální pozornost. Projekt je zaměřen na sociální stránku života, nežli na ekonomii provozu a rozsahu poskytovaných služeb. V tomto případě bydlení je důležité najít správnou formu vyvážení společenského a soukromého bydlení. V projektu je věnována značná pozornost soukromí a pohodlnosti bydlení, ale také dostatečná míra společenských prostor, jenž nabízí spoustu druhů aktivit a také tzv. komunitní bydlení. Ať už přes pouhé potkání se, povídání a relaxaci či hraní ve společenské místnosti, promítání, tvořivou činnost, či sportování nebo zahradničení. Novostavba domova pro seniory je rozdělena do tří  hmot, jenž jsou vzájemně propojené formou společenských pavlačí. Objekty vzájemně svírají prostor, jenž můžeme nazvat středobodem provozů a funkcí - dvůr. Dvůr, jenž nabízí již zmíněné služby jak pro veřejnost, tak v sobě schovává intimnější komunitní zahradu věnovanou seniorům pro jejích relaxací, rozjímaní, společenské událostí či zahradničení. Můžeme tedy řici, že novostavba navenek působí klidnou formou a výrazně nenarušuje okolí, uvnitř však skrývá strukturu “malé živé obce.”